historie_zdroj%20stoplusjednicka.cz Zdroj foto: stoplusjednicka.cz

Nejstarší zmínka o masopustu slaveném v Čechách pochází z druhé poloviny třináctého století z doby krále Přemysla Otakara II. Ač nemá příliš společného s liturgií, je plně podřízen církevnímu kalendáři. Kvůli nepravidelnému datu velikonočních svátků může připadnout na období od 1. února až do 7. března. Dříve se slavíval v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Ve 20. století se přesunul na nejbližší předcházející sobotu a neděli. Fašank byl ukončením zimních zábav a přípravou na rok nový. Pro fašank je typický průvod masek. Svobodní a mladí ženatí muži chodili od domu k domu, byli hoštěni jídlem, pitím a obdarováváni penězi. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili na taneční zábavě.

Toto období před velikonočním půstem bylo poslední možností, kdy si každý mohl dopřát do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance – a pochopitelně i jídla a pití. A tak se o masopustu většinou zabíjelo prase. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly také koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Na stole nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a především pálenka. Obyčejů a zvyků vážících se na poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný a měl svá specifika.