Akce se v roce 2024 z technických důvodů NEUSKUTEČNÍ.

Hustopečský masopust se koná každoročně první únorovou sobotu. Místo konání: Hustopeče, ulice Na Hradbách Pořadatelé: M.S.QUATRO, s.r.o. a hotel RUSTIKAL, s.r.o.

Masopust neboli fašank

Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenní obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabíjaček a lidového veselí.

Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.

Nejstarší zmínka o masopustu slaveném v Čechách pochází z druhé poloviny třináctého století. Ač nemá příliš společného s liturgií, je plně podřízen církevnímu kalendáři. Kvůli nepravidelnému datu velikonočních svátků může připadnout na období od 1. února až do 7. března. Dříve se slavíval v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Ve 20. století se přesunul na nejbližší předcházející sobotu a neděli. Fašank byl ukončením zimních zábav a také dokončováním prací hospodářského roku, jakož i přípravou na rok nový.

Pro fašank je typický průvod masek. Svobodní muži a mladí ženatí muži chodili se od domu k domu, byli hoštěni jídlem, pitím a obdarováváni penězi. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili na taneční zábavě.

Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance – a pochopitelně i jídla a pití. A tak se o masopustu většinou zabíjelo prase. Avšak nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly také koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Na stole nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a především pálenka. Obyčejů a zvyků vážících se na poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný a měl svá specifika.